Program Erasmus v bakovské škole – výjezd žáků do Budapešti

06. 11. 2024

Asi není v našem okrese moc základních škol, které mají nějakou zkušenost s programem Erasmus. Naše bakovská škola tuto první zkušenost už za sebou má, a to díky výjezdu dvanácti žáků do maďarské Budapešti. Ale jak k tomu došlo, co tomu předcházelo?

Erasmus je program Evropské unie poskytující finanční prostředky na různé aktivity žáků, studentů a pedagogických pracovníků převážně v zahraničí. Aby naše škola tyto prostředky získala, bylo třeba do 23.2.2024 vyplnit přes speciální systém žádost a odeslat ji. Tuto žádost bych obsahově přirovnala k menší bakalářské práci, kde se muselo uvést, co bude náplní našich činností, kdo se jich zúčastní, proč jsme se rozhodli pro tyto činnosti, jaké budou jejich přínosy, kde budou prezentovány a propagovány a spoustu dalšího. S vedením naší školy byly dohodnuty dvě hlavní aktivity, a sice: výjezd dvanácti žáků do zahraničí na týdenní pobyt a dále zahraniční odborné nebo jazykové kurzy pro 10 učitelů.

Netrpělivě jsme čekali, jestli s naší žádostí uspějeme, v loňském roce se nám to totiž nepovedlo. Letošek byl ale příznivější, koncem května přišlo oznámení, že jsme byli vybráni, patřili jsme mezi 18% úspěšných žadatelů z celé naší republiky. Mohlo tedy začít bližší plánování. Bylo nutné spojit se s nějakou zahraniční školou, která by s námi chtěla spolupracovat, byla ochotná přijmout naše žáky a na oplátku k nám vyslat ty svoje. Přes speciální systém Erasmu byly publikovány naše požadavky na pobyt žáků s cílem najít partnerskou školu v rozumné dojezdové vzdálenosti vlakem. Nejsympatičtější byla bilingvní základní škola v okrajové části Budapešti, se kterou jsme se dohodli na spolupráci. Hned na začátku září byla rodičům žáků zaslána informace o možnosti výměnného pobytu dětí s podrobnými instrukcemi. Stejně tak došlo i k seznámení dětí s touto jedinečnou možností, byl jim poskytnut určitý čas na rozmyšlenou. S paní učitelkou Hunčovskou jsme v neděli 8.září odcestovaly do Budapešti, abychom tamní školu Lájoshe Kosshuta následující den, v pondělí, navštívily. Seznámily jsme se s učitelkou angličtiny a koordinátorkou přes Erasmus paní Veronikou a dalšími učiteli. Zúčastnily jsme se hodiny angličtiny, prohlédly si školu, žáci se nám pochlubili svými úspěchy a hezkou angličtinou. Celkově budova jejich školy na nás působila velmi stísněným dojmem v porovnání s naší školou, i když počet žáků je přibližně stejný, ale přátelská atmosféra a nadšení všech do spolupráce s naší školou na nás velmi zapůsobily. Byl také definitivně potvrzen termín naší návštěvy a sice od úterý 15.10. do úterý 22.10.
Po našem návratu se začaly hromadit přihlášky dětí z šestých, sedmých a devátých tříd k pobytu. Co nás velmi překvapilo bylo, že pouze jeden jediný chlapec z naší školy našel odvahu opustit komfortní prostředí své rodiny a vydat se do zahraničí. Maďarské škole byly zaslány prezentace našich účastníků vypracované v angličtině s informacemi o sobě, svých zájmech a rodinách, na základě čehož si budoucí maďarští kamarádi mohli vybrat své partnery. K navázání kontaktů mezi dětmi tak došlo už nějakou dobu před jejich opravdovým setkáním. Nesmím zapomenout na desítky mailů, které jsme si s Veronikou vyměnily, dolaďovaly jsme spoustu detailů, posílaly bližší informace k žákům a společnému programu, aby bylo vše náležitě připraveno před naším příjezdem. S našimi odvážnými dětmi jsme se také několikrát sešli během velkých přestávek, abychom si předali aktuální informace. Až konečně přišlo úterní ráno 15.října, kdy naše setkání na vlakové zastávce doprovázeli i rodiče. Po vyřízení nutné administrativy, rozloučení se a zamávání jsme se vydali vstříc velkému dobrodružství. Zde jsou postřehy žáků, kteří se tohoto dobrodružství zúčastnili.

„Jako žáci základní školy jsme dostali jedinečnou příležitost strávit týden v Budapešti v rámci programu Erasmus. Byla to pro nás první zkušenost se zahraniční školou, a i když jsme zpočátku měli obavy, angličtina nás rychle propojila se spolužáky i učiteli. Kromě kulturních zážitků nám pobyt v Budapešti výrazně pomohl zlepšit se v angličtině, což bylo jedním z hlavních cílů tohoto výměnného programu.
Týden začal návštěvou naší hostitelské školy. Byli jsme trochu nervózní, ale rychle jsme se usadili a začali objevovat jejich školu. Provedli nás po třídách a ukázali nám, jak to tam funguje. Bylo super vidět, jak se učí jinde.
Pak jsme se zapojili do aktivit, jako byla prezentace v PowerPointu, kde jsme představili naši školu a některé z našich projektů. Hostitelská škola si také připravila různé hry, které jsme si užili. Byly to skvělé zábavné aktivity, při kterých jsme se smáli a užili si spolu spoustu legrace!
Kromě učení jsme také navštívili spoustu zajímavých památek. Navštívili jsme krásný Matyášův chrám a Fisherman’s Bastion, odkud byl úžasný výhled na město. Dále jsme se podívali na parlament, kde jsme se dozvěděli o jeho historii a významu. Bylo fascinující vidět tuto budovu zblízka! Také jsme navštívili jeskyně, které nás ohromily. Dalším skvělým zážitkem byla návštěva Domu hudby, kde jsme objevili fascinující svět hudby a umění. Na závěr jsme se vydali do malého města Martonvásár, kde jsme navštívili interaktivní výstavu Agroverzum, Tudorovský zámek a park s anglickou zahradou.“

Jakub Kadlec

„Cesta byla dlouhá a vyčerpávající, hned jak jsme přijeli, rozebrali si nás vybrané rodiny.
První den jsme strávili ve škole a poznávali jsme se pomocí aktivit a procvičovali jsme všechna jména. Poté nám maďarští žáci ukázali celou jejich školu. Odpoledne jsme hráli hru goosechase v okolí Matyášova kostela. 
Ve čtvrtek jsme vyzkoušeli známý langoš se zakysanou smetanou, někomu chutnal, někomu ne, divili se, že my jíme langoš s kečupem.
V pátek jsme byli v jeskyních a poté jsme navštívili Dům hudby. Při jízdě v druhém nejstarším metru Evropy se stalo, že jedna skupina vystoupila včas a druhá tam zůstala. Chvilku jsme se báli, pak jsme se tomu jen smáli.
V sobotu byl program naplánovaný rodinami, někteří si zašli do cirkusu, na ruské kolo, do tropikaria, do Plazy, atd. Někteří byli samostatně, jiní měli spojený program s kamarády.
V neděli jsme navštívili známou budapešťskou ZOO, ta se nám velmi líbila, je to jedna z nejhezčích ZOO. Hodně se nám to tu líbilo a nechtěli jsme domů.
Za celý týden jsme si vytvořili stovky krásných vzpomínek, na které v životě nikdy nezapomeneme, máme několik nových kamarádů. Už se nemůžeme dočkat, až maďarští žáci přijedu k nám do Bakova a ukážeme jim naše nejznámější památky a zajímavá místa.
Naše hostitelské rodiny byly velmi hodné, několik žáků se i rozbrečelo při loučení, některé rodiny se v budoucnosti setkají.
Jsme rádi že jsme se mohli zúčastnit tohoto programu, přineslo nám to spoustu nových zážitků a hlavně více sebevědomí v komunikaci s cizinci.“

Anna Havlíková, Elen Holdová, Amálie Kertézsová, Veronika Hoření, Alice Dao Hoang Long

„Můj největší zážitek v Maďarsku byl vlastně celý ten týden, jelikož to nebylo jako dovolená, ale měli jsme tam spoustu zajímavých úkolů, návštěva zajímavých míst a další zábavy.
Můj největší dojem byl poslední večer před odjezdem, protože jsme tam vlastně byla celá rodina v obýváku a dostala jsem nějaké menší dárečky, abych na ně nezapomněla. Hráli jsme hry a to prostě bylo pro mě takové dojemné.
Moje největší překvapení bylo, jak hezky plynule srozumitelně mluví jejich žáci anglicky, že jim fakt bylo hezky rozumět a bylo to takové skvělé. Nejvíce jsem se bála, že v rodině nebudu moc mluvit anglicky, ale nechtěla jsem s nimi mluvit přes překladač, takže jsem nakonec ráda, že vlastně všichni uměli anglicky kromě mamky. Celý ten týden mi dal zlepšení mluvy v angličtině, už se nemusím bát toho, jak mluvím a jakým způsobem se vyjadřuji.
Nějaké velké kulturní rozdíly jsem neviděla, ve spoustě věcí jsou podobní jako my. Jejich škola je odlišná v tom že je taková zastaralejší a mají pár předmětů, které se vyučují v angličtině, ne v maďarštině.“

Lucie Huňková

„Na návštěvě v Maďarsku se mi to hodně líbilo. Byl to trošku nezvyk u cizích rodin, ale bylo to hezké. Rodiny se o nás hezky staraly, dokonce jsme mohli vyzkoušet i sport, který dělají jejich děti. Navštívili jsme spoustu památek jako jsou například parlament, Matyášův chrám a spoustu dalšího. Také jsme měli možnost ochutnat například jejich tradiční langoš. Líbilo se mi, že jsem mohla poznat jinou kulturu. Škola, ve které jsme byli, byla menší a starší, překvapilo mě třeba to, že tam chodili v botách ve třídách nebo to, že končí základní školu 8.ročníkem. Také jsem si tam našla nové kamarády. Celkově pokud má někdo takovou možnost, tak rozhodně neváhejte a jeďte!“

Karolína Švehlová

„V říjnu jsme v rámci Erasmu navštívili Maďarsko, konkrétně hlavní město-Budapešť. Myslíme si, že to byla dobrá zkušenost, protože v životě nastanou okamžiky, kdy bude člověk potřebovat mluvit jiným jazykem a tohle byl dobrý trénink. I přesto, že jsme se že začátku báli, že se nedomluvíme nebo s tím budeme mít problémy, jsme jeli. A nelitujeme toho. Kdybychom měli zmínit svůj největší zážitek, byla to asi návštěva Tropicaria, takového velkého akvária, kde si člověk může třeba pohladit rejnoka. Dojem na nás udělal jednoznačně parlament. Tak krásnou stavbu jsme ještě nikde neviděli a naším společným přáním je podívat se dovnitř. Také jsme navštívili školu našich maďarských přátel. Jejich škola je mnohem starší než ta naše bakovská, ale jinak se ani moc neliší. V Maďarsku mají systém učení stejný, jen se nepřezouvají a skříňky mají pro více lidí na chodbách. Závěrem bychom chtěli dodat, že jsme si to opravdu užili a už se nemůžeme dočkat, až se s Maďary v dubnu zase uvidíme.“

Kateřina Suková, Michaela Jindrová, Sofie Šípová

Jak už zmínili naši žáci, začátkem dubna příštího roku přijedou jejich maďarští kamarádi k nám. Pro nás byl v Budapešti připraven velmi zajímavý program, proto i my se budeme snažit ukázat z naší školy, našeho městečka a okolí to nejlepší. Budeme na tom společně pracovat a radit se.
Cílem našeho pobytu v Budapešti bylo prvotní překonání jazykových bariér, rozšíření obzorů, poznání jiné kultury a navázání nových vztahů. Teď už záleží jen na dětech samotných, jak s nabytými zkušenostmi naloží, jak je dále budou rozvíjet. Věřím, že tyto odvážné děti se v životě neztratí.
Závěrem bych chtěla poděkovat paní učitelce Lucii Hunčovské, která mně byla oporou při obou cestách do Budapešti.

Ing. Marta Šenkýřová, asistentka pedagoga v 9.A a koordinátorka programu Erasmus